Jak na dotazník

Autor: MILAN

Často je zapotřebí v práci vytvořit dotazník. Spousta studentů jej ale vytváří proto, že se to prostě dělává. Dotazník ale má jasný účel. Kdybyste si měli odpovědět na otázku: "K čemu je ve výzkumu / akademické práci dotazník?", odpověď by mohla znít: ke zjištění přesných informací o populaci. Takže jinými slovy, dotazník nám má charakterizovat/popsat něco o skupině lidí. Pro dotazník je charakteristická hromadnost a srovnávání odpovědí. Takže se díváte kdo, jak, kolik, ... odpověděl na danou otázku. 

Máme samozřejmě i otevřené otázky, ale ty se dají obvykle také převést na četnosti tím, že je zakódujete a sdružíte do nějakých skupin. 

Důležitým krokem je si vytyčit, k čemu nám dotazník bude sloužit. Má samozřejmě něco zjistit. Ale co by to mělo být? Vysvětlíme si to na konkrétních tématech. Když zkoumáte třeba odměňování ve firmě, máte řadu možností, na co se zaměřit. Můžete zkoumat celkově systém odměňování, finanční odměny, nefinanční odměny, vliv odměn na výkon, benefity, spokojenost s odměnami, transparentnost apod. Záleží na tom, jak moc chcete být konkrétní a jaký je cíl Vaší práce. Rozhodně nedoporučuji si ukrojit velký krajíc, tedy zkoumat širokou oblast. Pokud si dáte za cíl: "Navrhnout nový systém odměňování ve firmě XY", tak hodně štěstí, protože na to Vám asi nevyjde čas, a navíc méně zkušený student nemusí vůbec vědět, jak postupovat a třeba jaké otázky vůbec do dotazníku uvádět. Kdybychom si vzali třeba nefinanční odměňování v nějaké firmě, už toho máme méně a můžeme se zaměřit více na konkrétní oblast. Ale zase i nefinanční odměňování lze uchopit různě a vytvořit spoustu různých dotazníků. Pojďme to konkretizovat. Zabývejme se tedy tím, zdali jsou zaměstnanci s nefinančními odměnami spokojeni. Takže dílčí cíl tohoto výzkumu může být: "Zjistit míru spokojenosti zaměstnanců s nefinančními odměnami".